Australská biotechnologická společnost Cortical Labs představila, jak tvrdí, „první na světě nasaditelný biologický počítač“, který kombinuje lidské mozkové buňky s tradičními křemíkovými počítači. Systém, známý jako CL1, byl představen na Mobile World Congress v Barceloně a zkoumá se jeho potenciální využití v umělé inteligenci (AI) a strojovém učení.
CL1 se skládá z křemíkového čipu s laboratorně vypěstovanými lidskými neurony kultivovanými na jeho povrchu. Tyto neurony jsou schopny reagovat na elektrické signály a vytvářet sítě, které zpracovávají informace podobně jako biologický mozek. Systém je navržen tak, aby umožňoval obousměrnou komunikaci, kdy elektrické impulsy stimulují neurony a jejich reakce jsou zaznamenávány a analyzovány. Pro zachování životaschopnosti neuronů je CL1 vybaven systémem podpory života, který reguluje teplotu, výměnu plynů a další nezbytné podmínky.
Pozoruhodným aspektem CL1 je jeho schopnost učit se a přizpůsobovat se úkolům. Předchozí výzkum ukázal, že neuronové systémy lze trénovat k provádění základních funkcí, jako je hraní jednoduchých videoher. Práce Cortical Labs naznačuje, že integrace biologických prvků do výpočetní techniky by mohla zlepšit efektivitu v úlohách, se kterými se tradiční AI potýká, jako je rozpoznávání vzorů a rozhodování v nepředvídatelných prostředích.
Cortical Labs uvádí, že první počítače CL1 budou zákazníkům k dispozici v červnu, přičemž cena každé jednotky se bude pohybovat kolem 35 000 dolarů.
Použití lidských neuronů ve výpočetní technice vyvolává otázky o budoucnosti vývoje AI. Biologické počítače jako CL1 by mohly poskytnout výhody oproti konvenčním modelům AI, zejména pokud jde o efektivitu učení a spotřebu energie. Adaptabilita neuronů by mohla vést ke zlepšení v robotice, automatizaci a komplexní analýze dat. Škálovatelnost této technologie však zůstává nejistá. Výroba a údržba systémů založených na neuronech je výrazně složitější než výroba tradičních procesorů a zajištění dlouhodobé stability představuje další výzvy.
Etické obavy také vyplývají z používání lidských mozkových buněk v technologii. Zatímco neurony používané v CL1 jsou laboratorně vypěstované a postrádají vědomí, další pokrok v této oblasti může vyžadovat pokyny k řešení morálních a regulačních otázek. Vyhlídka na integraci živých buněk s výpočetním hardwarem vyvolává diskuse o hranicích umělé inteligence a lidskému podobnému poznání.
Zdroj: tomshardware.com
Obrázek: Cortical Labs