Stejně jako každý moderní trend má i mobilní bezdrátové nabíjení kromě zástupů fanoušků i své odpůrce. Většina kritických pohledů na tuto technologii je přitom pravdivá pouze částečně. Apely varující nejčastěji před rizikem zničení telefonu nebo dokonce ohrožením zdraví uživatele jsou pak zcela mylné. Následující článek rozebere a vyvrátí nejčastější mýty, které se s bezdrátovým nabíjením pojí.
Leckoho možná překvapí, že princip bezdrátového nabíjení je již téměř dvě století stará technologie. Doplnit akumulátor telefonu bez přímého připojení k zásuvce totiž umožňuje jev zvaný elektromagnetická indukce. O její objev se již v roce 1831 zasloužil anglický chemik a fyzik Michael Faraday. Později s ní experimentoval i slavný Nikola Tesla. Dnešní bezdrátové nabíječky tak nepoužívají žádnou technologickou novinku. „V praxi fungují jednoduše, elektromagnetická indukce totiž vzniká mezi dvěma cívkami. Jedna se nachází v nabíjecí podložce, druhá v samotném telefonu. Když opomeneme mobily, tak se s tímto typem přenosu energie běžně potkávají například majitelé elektrických kartáčků či indukčních desek,“ popisuje Radim Tlapák, ředitel předního českého internetového obchodu s bateriemi do mobilních zařízení BatteryShop.cz.
Mýtus 1: Bezdrátové nabíjení je zdraví nebezpečné
Jedna z častých nepravdivých informací, která kolem bezdrátového nabíjení koluje, tvrdí, že způsobuje nadměrné přehřívání baterie telefonu. Ta by tak mohla v krajním případě explodovat a ohrozit lidské zdraví. Ve skutečnosti však u moderních prověřených nabíječek takové nebezpečí rozhodně nehrozí. Rizikové může být využívání některých nelicencovaných produktů od pochybných prodejců. To se však týká nejen bezdrátových nabíječek, ale i baterií a veškeré elektroniky obecně.
Mýtus 2: Bezdrátové nabíjení je pomalé
Světový rekord v rychlosti nabití telefonu bezdrátovou nabíječkou drží společnost Xiaomi. Ta při loňském pokusu dokázala plně nabít smartphone Mi 11 za necelých patnáct minut. Běžně prodávané bezdrátové nabíječky však samozřejmě obdobný výkon nenabízejí. „Starší bezdrátová nabíjecí zařízení zpočátku disponovala výkonem asi pět wattů, což dnešní optikou opravdu není moc. Aktuálně však lze pořídit nabíjecí podložky s výkonem 10 nebo klidně 15 wattů a za pár let budeme velmi pravděpodobně mluvit zase o vyšších číslech. I přesto, že moderní kabelové rychlonabíječky disponují vyššími výkony než bezdrátové, není přesné o druhých jmenovaných tvrdit, že jsou pomalé,“ uvádí Tlapák.
Mýtus 3: Bezdrátové nabíjení snižuje životnost baterie
Dalším hojně diskutovaným tématem je vliv bezdrátového nabíjení na životnost baterie. Někteří výzkumníci tvrdí, že tento způsob napájení skutečně může za určitých podmínek vést k rychlejšímu stárnutí akumulátoru. Řada dalších odborníků se však k této tezi staví spíše skepticky. Výrobci elektroniky obecně garantují, že pokud se zákazník rozhodne pro kvalitní a ověřený produkt, nemělo by bezdrátové nabíjení způsobovat baterii žádnou větší újmu než klasické kabelové. Je však zároveň potřeba mít na mysli, že se zvyšujícím se počtem nabíjecích cyklů dochází přirozeně k postupné ztrátě kapacity baterie. Dnešním mobilním akumulátorům zároveň nevyhovuje, pokud je uživatel nechává často zcela vybít. Intuitivní a snadné položení telefonu na dobíjecí podložku tak může majiteli zařízení naopak umožnit dobíjet svůj mobil častěji během dne a udržovat jej nad doporučovanou hranicí 40 procent.
Mýtus 4: Bezdrátové nabíjení není možné provádět v noci
Doba spánku je pro mnoho lidí ideálním časem k dobití baterie. Ve spojitosti s bezdrátovými nabíječkami se však často objevuje mylná informace varující před přehřátím a možným vzplanutím telefonu. „V tomto případě mohu všechny uživatele bezdrátových nabíječek uklidnit. Dnešní moderní napájecí zařízení, ať už bezdrátové, či kabelové, disponují čipy, které dobíjení akumulátoru po dosažení úrovně sta procent automaticky zastaví. Nedochází tak k žádnému přebíjení ani přehřívání akumulátoru,“ vysvětluje expert.
Mýtus 5: Bezdrátové nabíjení nelze provádět na větší vzdálenost
V dnešní době se při bezdrátovém nabíjení jednoznačně nejvíce využívá takzvaný standard Qi, což je výraz z čínštiny označující životní energii. Tato technologie obvykle dokáže dobíjet telefon pouze za předpokladu, že je umístěn nanejvýš jeden centimetr od podložky. „Soudobý vývoj na poli bezdrátového nabíjení cílí k překonání tohoto limitu. Budoucnost by v tomto směru mohla patřit technologii bezdrátového nabíjení pomocí rádiových vln, které jsou schopny energii přenášet až na vzdálenost několika metrů. Ačkoliv již řada firem dobíjecí zařízení fungující na tomto principu otestovala a představila, jejich zavedení do praxe je zřejmě ještě daleko. Technologicky se však nejedná o nic nemožného,“ uzavírá Radim Tlapák.
TZ