Více než polovina českých sportovních klubů upozorňuje na zhoršující se psychickou odolnost dětí a mládeže. Vyplývá to z letošního celostátního průzkumu České unie sportu, do kterého se zapojilo 2 331 klubů a tělovýchovných jednot. Trenéři a funkcionáři stále častěji pozorují problémy s koncentrací, odolností vůči stresu i s motivací dětí pravidelně sportovat. Oproti průzkumu z roku 2024 se situace podle výsledků zřetelně zhoršila.
Celkem 58 procent klubů uvedlo, že u dětí pozoruje častější potíže se sníženou odolností vůči stresu. V roce 2024 přitom tuto zkušenost popisovalo 37 procent klubů. Zástupci klubů a tělovýchovných jednot si kromě častějšího výskytu obezity a nadváhy všímají i toho, že se děti zhoršují v pozornosti a hůře zvládají zátěž. Podle trenérů jsou méně psychicky odolné, obtížněji přijímají neúspěch, snadněji ztrácejí motivaci a někdy nechtějí ani jezdit na soutěže.
„Výsledky mě upřímně znepokojují. Skoro šest z deseti sportovních klubů říká, že děti dnes hůře zvládají stres. To už není problém sportovních oddílů, ale celé společnosti. Jestli chceme zdravější, odolnější a sebevědomější generaci, musíme děti odmala vést k pohybu, nabízet jim příležitosti a dostávat větší procento dětí a mládeže do organizovaného sportu. Zde získají dovednosti, které využijí po celý život, například také na pracovním trhu. Proto je podpora sportovních klubů investicí nejen do sportu, ale do budoucnosti celé České republiky,“ prohlásil předseda České unie sportu Jan Boháč.
Rostou problémy s koncentrací
Také další čísla z průzkumu jsou znepokojivá. Zhoršení pozornosti a koncentrace dětí během tréninků zaznamenává 59 procent klubů, přibližně 39 procent upozorňuje na častější problémy se sebevědomím mladých sportovců a téměř 18 procent registruje častější výskyt úzkostných nebo depresivních stavů. Podle unie přitom nejde jen o problém sportovního prostředí, ale o širší společenský trend, který se promítá do každodenní práce tisíců dobrovolných trenérů.
„Naši trenéři dnes nejsou jen sportovními odborníky. Čím dál častěji suplují také roli mentorů, psychologů a průvodců dětí, které mají problém zvládat stres, neúspěch nebo obyčejnou životní zátěž. To je zásadní změna oproti době před několika lety. Souvisí to i s obecně nižší tělesnou a pohybovou zdatností dětí,“ popisuje Boháč. Zkušenost z praxe potvrzují i samotní trenéři. „Nejvíce nás trápí psychika dětí, která se rok od roku zhoršuje. Nemůžeme mít na děti již takové fyzické a psychické nároky jako před deseti lety. Děti jsou méně odolné, dost často za ně mluví rodiče – myslím také děti dvanáctileté a starší,“ uvedla trenérka Handball clubu Milevsko Eva Menhartová.
Nižší odolnost vůči stresu se podle trenérů promítá i do menší ochoty účastnit se závodů a dlouhodobých soutěží. „Trápí nás ztráta zájmu dětí o výkonnostní sport, chodí do oddílu jako do kroužku. Pozorujeme nižší motivaci na sobě více pracovat, účastnit se turnajů, bojujeme s častějšími absencemi na trénincích,“ doplnil vedoucí TJ Sokol Děhylov Petr Synek. Organizovaný sport přitom podle unie představuje jedno z nejúčinnějších preventivních opatření, protože děti učí zvládat tlak, přijímat porážky, spolupracovat v kolektivu a budovat zdravé sebevědomí. „Nejlepší investicí do psychického zdraví dětí je dostat co nejvíce z nich na sportoviště,“ dodává Boháč s tím, že trenér by na složité situace neměl zůstávat sám a potřebuje dostupné metodické materiály, vzdělávání i možnost konzultace s odborníky.
Zdroj: cuscz.cz
