Výzkum: Nezadané ženy partnerský vztah zpravidla nehledají

Nezadané ženy partnerský vztah zpravidla nehledají

V České republice žije přibližně 18 % lidí bez partnerského vztahu. Ženy zůstávají single častěji ze svobodné vůle a jsou se svou situací spokojenější, zatímco muži partnerku spíše najít nemohou. Vyplývá to z výsledků výzkumu Současná česká rodina, na němž spolupracují Masarykova univerzita a Univerzita Karlova. Ti, kdo po vztahu touží, dnes velmi často zkouší štěstí na internetu – online seznamky využívá více než polovina nezadaných.

V roce 2025 proběhla druhá vlna výzkumu Současná česká rodina, do níž se zapojilo přes 3 700 respondentů a respondentek ve věku 21 až 74 let. Součástí šetření byl mezinárodně srovnatelný dotazníkový modul zaměřený na single osoby. Výzkumníci díky němu zjišťovali, kolik lidí žije bez partnera, zda jsou se svou situací spokojeni, proč jsou single a zda a jakým způsobem vztah aktivně hledají.

V české populaci žije bez partnerského vztahu přibližně 18 % lidí, tedy těch, kteří nemají partnera ani ve společné domácnosti, ani mimo ni. Mezi muži tvoří nezadaní 16 %, mezi ženami pak 21 %. Celkově je nejvyšší podíl singles v nejmladší věkové skupině od 21 do 29 let, kde partnera či partnerku nemá 38 % mužů a 25 % žen.

Přibližně dvě třetiny nezadaných uvádějí, že se vztahům sice nebrání, ale aktivně je nevyhledávají. Pouze 7 % mužů a 18 % žen říká, že jsou single z přesvědčení a o vztah jednoduše nestojí. Výrazné rozdíly mezi pohlavími se projevují u těch, kteří jsou podle vlastních slov single nedobrovolně. V nejmladších věkových skupinách 21–29 let a 30–39 let se takto vnímá 21 %, respektive 24 % mužů. U žen jsou tato čísla podstatně nižší – pouze 5 % žen ve věku 21–29 let a 13 % žen ve věku 30–39 let uvádí, že jsou single proti své vůli.

„I když celkový podíl nedobrovolných singles mezi nezadanými není příliš vysoký, u mužů v nejmladší věkové skupině jde o poměrně vysoké číslo. Velká skupina mladých mužů o nějaký vztah stojí, ale nenachází jej, což má významný dopad na jejich životní spokojenost,“ říká Martin Kreidl, vedoucí projektu Současná česká rodina na Masarykově univerzitě.

Ženy jsou bez partnera spokojenější

Ženy také častěji uvádějí, že jsou bez vztahu spokojené. Na desetibodové škále spokojenosti se životem bez partnera či partnerky, kde vyšší hodnota odpovídá vyšší spokojenosti, dosahují muži průměrné hodnoty 5,5 bodu, zatímco ženy jsou v průměru o 0,8 bodu spokojenější.

Nejčastějším důvodem, proč lidé partnera nemají, je podle respondentů skutečnost, že dosud nepotkali „toho pravého“ nebo „tu pravou“. Tento důvod uvádí 61 % nezadaných mužů i žen. Poměrně rozšířené jsou také obavy z citového zranění (49 %), touha dělat věci bez omezení (44 %) a negativní zkušenosti z předchozích vztahů (43 %).

S přibývajícím věkem se prohlubuje i rozdíl mezi muži a ženami v tom, jak aktivně vztah hledají. V nejmladší věkové kategorii jsou podíly ještě srovnatelné, od třicítky se však rozdíl výrazně zvětšuje a ženy o navázání vztahu usilují podstatně méně. Například mezi čtyřicátníky aktivně hledá vztah 20 % single mužů, ale jen 5 % single žen. „Zdá se, že se single ženy po čtyřicítce se svým singlovstvím smířily,“ vysvětluje Martin Kreidl.

Lásku hledají především na internetu

Více než polovina nezadaných, kteří si protějšek hledají, se obrací na internet. Online seznamky využívá 52 % z nich, sociální sítě 49 % a mobilní seznamovací aplikace 37 %. „Seznamování bez internetu si dnes velká část nezadaných už ani neumí představit,“ uvádí Martin Kreidl.

Tradiční způsoby seznamování přesto zcela nevymizely. Nezadaní se nadále seznamují například prostřednictvím přátel (58 %), ve škole nebo v práci (34 %), na dovolené či pracovní cestě (28 %) nebo na večírcích a jiných společenských akcích (20 %).

V letošním roce proběhne další vlna šetření Současná česká rodina. Respondenti a respondentky, kteří se účastnili předchozích vln, budou znovu osloveni s žádostí o vyplnění dotazníku. Jejich data umožní dále zkoumat, jak se jejich individuální i partnerské životní dráhy v průběhu času proměňují.

Výzkum Současná česká rodina, na němž se podílejí Masarykova univerzita a Univerzita Karlova, je součástí mezinárodní infrastruktury Generations and Gender Programme. Od roku 2024 je financován z projektu „Český národní uzel pro výzkum rodiny“ v rámci Velkých výzkumných infrastruktur (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR).

Zdroj: TZ/muni.cz

Související příspěvky

Leave a Comment